English (EN)

Peoplemetry

Co to je peoplemetr a k čemu slouží?

Peoplemetr nebo také TV metr, je zařízení, pomocí kterého
zjišťujeme, kdo se kdy na co dívá v televizi.

Je to taková krabička, která je napojená na televizi a která průběžně
odesílá data o tom, jaký program v televizi běží a kdo je v tu danou chvíli
u televizního vysílání přítomen. V Česku má doma peoplemetr přes 4 tisíce lidí.

Proč se zjišťuje televizní sledovanost?

Televizní sledovanost je v podstatě měřítkem úspěšnosti televizních
stanic a zjišťuje se ve všech vyspělých zemích po celém světě.

Informace o sledovanosti využívají samotné televizní stanice, aby věděly, jak byl ten který pořad
úspěšný, nebo pro plánování toho, kdy mají jaký program vysílat. Dosažení vysoké sledovanosti
ospravedlňuje i nákup vysílacích práv k dražším filmům, pořadům nebo sportovním přenosům.
Sledovanost dále zajímá ty, kteří kupují nebo prodávají televizní reklamu.


Sledovanost a reklama

Sledovanost a reklama

Televizní reklama je největším zdrojem příjmu komerčních televizních stanic.
Za peníze z reklamy se nakupuje a vytváří televizní obsah, za který už většinou diváci neplatí jinak než svou pozorností.

Podle sledovanosti se pak určuje cena reklamy. Stejně jako u novin a časopisů, kde platí, že čím více má titul čtenářů, tím dražší může být inzerce, i televizní stanice (ale i rádia nebo internetové servery) mohou nabízet svůj reklamní prostor tak draho, jak je vysílaný program úspěšný.

Jde to i jinak?

Jde to i jinak?

Možná si kladete otázku, proč existuje samostatný výzkum na měření sledovanosti, proč tyto informace televize nezískávají přímo z televizních přijímačů. Většina televizí totiž neobsahuje žádné peoplemetrům podobné zařízení, které by nazpět odesílalo data o tom, co kdo sleduje. Vlastně v současnosti není něco takového ani reálné, protože při dnešní rozmanitosti všech televizních zařízení by se přidání takového měřáku výrobcům velmi prodražilo a celý výzkum by stál víc, než by za něj organizace pracující s těmito daty byly ochotny zaplatit. Kromě toho by se musel vyřešit způsob, jakým by každý jednotlivý člen domácnosti oznamoval, zda se dívá. Řešení, že by naší přítomnost u televize snímalo nějaké speciální zařízení, by někteří lidé nemuseli přivítat.

Kdo stojí za českým výzkumem sledovanosti?

Kdo stojí za českým výzkumem sledovanosti?

V ČR si výzkum objednává Asociace televizních organizací (ATO), jejíž členové sdílí nejen náklady na projekt, ale i kontrolu nad jeho správností
(aby se nikomu nenadržovalo). Praktickým realizátorem výzkumu je společnost Mediaresearch, která sledovanost v Česku měří od roku 2002 (několikrát obhájila kvalitu řešení výzkumu i technologie v pravidelně vypisovaných výběrových řízeních). Mediaresearch výzkum provádí ve spolupráci s výzkumnou agenturou STEM/MARK a společností Elvia.

Více o asociaci či realizátorovi se dozvíte v sekci Pro média - O projektu nebo na stránkách www.ato.cz či www.mediaresearch.cz.

Retro nebo in? (Jak se měření sledovanosti vyvíjelo a vyvíjí?)

Retro nebo in? (Jak se měření sledovanosti vyvíjelo a vyvíjí?)

Možná byste to nečekali, ale informace o tom, kdo se na co v televizi díval, se zkoumají již od padesátých let 20. století (USA), výzkum poslechovosti rozhlasového vysílání dokonce od let třicátých. Na našem území začal výzkum sledovanosti televize v polovině 60. let, tedy jen velmi krátce poté, kdy bylo u nás pravidelné televizní vysílání vůbec zahájeno. Zkušební vysílání u nás totiž začalo v roce 1953, ale program tehdy běžel jen tři dny v týdnu. Na každodenní vysílání jsme se dostali až o celé 4 roky později (v roce 1957) a třeba barevný obsah se v našich televizích objevil teprve v roce 1973.

A stejně jako televizní vysílání, i výzkum sledovanosti se neustále vyvíjí. Na počátku byly telefonáty do domácností, kdy se volalo lidem s otázkou, na co se v televizi dívali. Krátce poté přišel tzv. deníčkový výzkum (dotazníky), do kterých lidé sami zaznamenávali, co sledovali. Od roku 1997 se pak v Česku zavádí elektronické měření pomocí TV metrů. Výzkum se tím zrychlil a zpřesnil. Ani elektronické měření není samospásné a stále musí reagovat na změny v televizních technologiích (rozmanitost televizních přijímačů a způsobu příjmu, televize na internetu, …). Více o tom, jak peoplemetry fungují, se dozvíte dále.

Co to je televizní měna?

Co to je televizní měna?

V souvislosti s televizní sledovaností se často mluví o tzv. jednotné měně. Co se tím myslí? Data o televizní sledovanosti využívá řada firem a institucí, které výsledky potřebují ke své každodenní práci a na jejich základě dělají řadu důležitých rozhodnutí. Díky existenci jednoho nezávislého měření mají všichni k dispozici data z jednoho zdroje. Výsledky jsou tak vzájemně porovnatelné, a to i během let. Důvěru ve správnost výsledků pak zaručují přísné kontroly ze strany asociace, která výzkum objednává a která má zájem na tom, aby výsledky měření co nejvíce odpovídaly skutečnosti. Samotný projekt pak realizuje agentura nezávislá na uživatelích dat, což ještě zvyšuje důvěryhodnost výsledků měření sledovanosti.

Kdo má doma peoplemetr?

Peoplemetry má doma vybraný vzorek domácností. Ty reprezentují
svým složením a chováním všechny domácnosti v populaci, které jsou
vybaveny alespoň jedním televizorem. Seznam lidí, kteří se účastní
měření, je ale neveřejný, a to jak kvůli ochraně soukromí, tak kvůli
znemožnění jakéhokoliv ovlivňování.



Mohu ho mít také?

Mohu ho mít také?

Účast ve výzkumu je sice samozřejmě dobrovolná, ale zároveň se k ní nelze přihlásit. Zabraňuje se tak tomu, aby se do výzkumu hlásili lidé, kteří by chtěli ovlivňovat výsledky měření, peoplemetr si jen tak vyzkoušet nebo jinak vnášet nepřesnosti do výsledných dat. Výběr domácností oslovených k účasti na měření je proto nezávislý a řídí se přesně danými statistickými postupy.

Také neznáte nikoho, kdo má doma peoplemetr?

Také neznáte nikoho, kdo má doma peoplemetr?

Za posledních deset let se s peoplemetrem ve své domácnosti setkal přibližně každý devítistý obyvatel ČR. Pravděpodobnost, že někoho takového znáte, je tedy velmi malá. Pravděpodobnost, že zavedete řeč právě na peoplemetry, je ještě nižší, zvláště proto, že informace o zapojení domácností do výzkumu je důvěrná. Je to i proto, aby členy měřených domácností nikdo nenaváděl zkoušet si s peoplemetry hrát nebo jinak ovlivňovat výsledky sledovanosti.

Jak se vybírají lidé do měření?

Jak se vybírají lidé do měření?

Struktura peoplemetrového panelu (čili domácností, které se měření účastní) musí přesně odpovídat složení českých televizních diváků. Vzorek musí reprezentovat televizní populaci jak z demografického, geografického či socioekonomického hlediska, tak z hlediska televizního chování a příjmu televizního signálu.

Ne všechny informace potřebné k peoplemetrovému výzkumu lze však získat od Českého statistického úřadu (ČSÚ). Z toho důvodu je součástí měření sledovanosti i rozsáhlý kontinuální výzkum, který mapuje strukturu a chování televizní populace. Na základě těchto dat a dat ČSÚ se potom peoplemetrový panel staví a aktualizuje. Ročně se s tímto podpůrným výzkumem setká zhruba dvacet tisíc lidí.

V rámci stejného výzkumu se zároveň zjišťuje ochota zapojit se do peoplemetrového výzkumu. V průběhu času může být tato domácnost oslovena ke spolupráci na měření. Ročně se takto obnovuje čtvrtina panelu.
Tazatelé navštěvují domácnosti na základě tzv. náhodného výběru. Ten ale neprovádějí sami - výběr adres pro dotazování kontinuálního výzkumu provádí statistik náhodným, ale systematickým procesem, detailně stanoveným metodikou celého projektu. Oslovení lidí k účasti je tedy nezávislé na preferencích tazatele nebo klienta výzkumu.

Proč se nemusíme „měřit“ všichni?

Vzorek domácností (panel) musí plně reprezentovat všechny televizní diváky. Má stejnou strukturu
a stejné televizní chování jako televizní populace, to například znamená, že v něm jsou v odpovídajícím
zastoupení muži i ženy, všechny věkové kategorie, slabí i silní diváci a podobně. Díky tomu je pak
možné naměřené výsledky zobecnit na všechny televizní diváky v České republice.



Je vzorek správný a dostatečný?

Je vzorek správný a dostatečný?

Do výzkumu je v České republice zapojeno více než 4 470 osob z 1850 domácností. To je i v mezinárodním porovnání dostatečný počet, ba dokonce více, než by vzhledem k počtu obyvatel stačilo.

Doba účasti domácností v měření je různá. Některé jsou měřeny krátce, jiné i několik let. Vývoj charakteristik obyvatelstva a technologickou vybavenost domácností zkoumá kontinuální výzkum, podle kterého se následně upravuje i složení peoplemetrového panelu tak, aby reagoval na změny, ke kterým v delším časovém období přirozeně dochází.

Jak se žije s peoplemetrem?

Členové peoplemetrového panelu mají doma k televizi, případně ke všem televizním
přístrojům v domácnosti, připojen peoplemetr. Ten odesílá údaje o tom, jaký program
v televizi běží a kdo se právě dívá.

Informace o zapnuté televizní stanici se sbírají automaticky, členové
peoplemetrových domácností dávají vědět jen o své přítomnosti, a to pomocí dálkového
ovladače. Přihlásit lze i hosta, pokud zde sleduje nějaký program, nebo třeba oznámit
dlouhodobou nepřítomnost – dovolenou a tak podobně. Na displeji pak vidí,
co pomocí ovladače peoplemetru „říkají“.


Jak se kontroluje pečlivost domácností?

Jak se kontroluje pečlivost domácností?

Důraz je kladen na to, aby svou přítomnost u vysílání diváci s peoplemetrem dávali vědět poctivě. Tato činnost se při zpracování dat pečlivě kontroluje a operátorky callcentra mají za úkol jakékoliv neobvyklé chování v měřených domácnostech pro jistotu ještě ověřit. Účasti ve výzkumu rovněž předchází zaškolení domácnosti a testovací období. Lidem se tedy dává čas, aby si na přihlašování a odhlašování zvykli a měření si v domácnosti, jak se říká, sedlo.

Co za to lidé mají?

Co za to lidé mají?

Členové peoplemetrových domácností mohou volbou televizního programu ovlivnit skladbu televizního vysílání. Reprezentují 9 miliónů českých televizních diváků všech generací vyjma dětí do tří let a určují, která televizní stanice zaujala svým programem nejvíce diváků. Za spolupráci dostávají body, za které si mohou vybrat dárky z katalogu odměn. Ten se každoročně mění dle preferencí domácností a obsahuje dárky jak ryze praktické, tak ty, které mají hlavně potěšit.

Jak peoplemetr vypadá a co umí?

Peoplemetr je malá černá krabička, ve které je elekronika zabezpečující
sběr a přenos dat. K peoplemetru patří ještě displej a dálkový ovladač.

Peoplemetry měří v domácnostech sledovanost veškerých stanic,
ať už je signál (analogový nebo digitální) přijímán jakkoliv (anténa, satelit,
kabel, IPTV, internet, …). Zaznamenává se přesný čas začátku a konce aktivity, a to i užívání
teletextu, videa nebo DVD přehrávače, případně jiné techniky připojené k televizi.


Více než ilustrace?

Více než ilustrace?

A ještě se na něj můžete podívat ve Standově videu (Není metr jako metr, Jak se pečou koláče).

A co internetové televizní vysílání?

A co internetové televizní vysílání?

Sledování televize dostupné z internetu je stále populárnější. I když v současnosti tvoří proti klasickému televiznímu příjmu jen malou část, měření jeho sledovanosti nelze do budoucna ponechat bez povšimnutí. Internetové vysílání připojené na televizní obrazovku se měří pomocí peoplemetrů jako jakýkoliv jiný signál. Ostatní zobrazení sleduje software instalovaný v počítačích části peoplemetrových domácností.

Kudy a kam putují data z peoplemetrů?

Kudy a kam putují data z peoplemetrů?

Informace o sledovaném programu a jeho divácích odesílají peoplemetry z domácností automaticky po GSM síti, tedy stejnou cestou, kudy putují esemesky z mobilů. Data se ukládají v databázi realizátora měření (společnost Mediaresearch). Tam se data dennodenně kontrolují, čistí a váží (podle předem stanovených metod) a připravují k použití na straně uživatelů výzkumu.

Když nejde proud nebo vypadne síť?

Když nejde proud nebo vypadne síť?

Mezi časté otázky patří, co se stane s daty o sledovanosti, pokud dojde k výpadku sítě nebo elektrického proudu. V případě selhání GSM sítě se data ukládají do paměti peoplemetru a zde čekají, dokud síť opět nenaběhne. Do databáze tedy mohou přijít se zpožděním, ale nikam se při výpadku sítě neztrácejí. Databáze Mediaresearch využívá i záložní úložiště, které v případě výpadku elektrického proudu v centrále nadále přijímá data a zabezpečuje plynulost měření.

Kdo české peoplemetry vyrábí?

Kdo české peoplemetry vyrábí?

U nás využívané peoplemetry, tj. TV metr Mediaresearch a novější SimEar Mediaresearch, jsou výsledkem práce českých vývojářů a inovátorů. Jejich úkolem je reagovat na změny televizních technologií a nadále usnadňovat a zpříjemňovat měřeným domácnostem „soužití“ s peoplemetrem.

Co je výsledkem měření?

Výsledkem peoplemetrového měření jsou informace o sledovanosti jednotlivých televizních
stanic a pořadů, tedy o tom, jaký typ diváka se kdy a na co díval. Na základě výsledků
sledovanosti lze určit úspěšnost televizních stanic a jejich pořadů. Na výsledky se lze
podívat z různých úhlů pohledu. Sleduje se jak celkový počet diváků, tak atraktivita
jednotlivých pořadů pro různé divácké skupiny (ženy, muži, starší, mladší, regiony atd.).


Kdo má výsledky k dispozici?

Kdo má výsledky k dispozici?

Na informace o sledovanosti má výhradní právo zadavatel měření, což je již zmíněná Asociace televizních organizací (ATO). Seznam odběratelů dat je uveden na internetových stránkách asociace (www.ato.cz). Část výsledků ATO pravidelně zveřejňuje, např. průměrnou týdenní a měsíční sledovanost, viz. www.ato.cz/vysledky. Jakákoliv jiná data mohou být nečlenům poskytnuta jen se souhlasem Asociace. Je tomu tak proto, že výzkum televizní sledovanosti patří k nejnáročnějším, které se u nás provádějí, a samotná jeho realizace je poměrně nákladná. Většina výsledků není proto volně přístupná a dodává se jen členům a obchodním partnerům ATO. Výsledky v žádném případě neobsahují osobní informace o členech peoplemetrového panelu.

Kdy jsou výsledky k dispozici?

Kdy jsou výsledky k dispozici?

Předběžná data mají uživatelé k dispozici online už několik minut po odvysílání. Kompletní data jsou hotová vždy do dvou hodin po skončení vysílání, což je v 8 hodin ráno, protože vysílací den trvá 24 hodin, od 6 hodin ráno do 6 hodin ráno následujícího dne.

Co říkají koláče? Share a rating

Co říkají koláče? Share a rating

Uživatelé peoplemetrových dat mají k dispozici software, pomocí nějž lze data analyzovat z různých úhlů. Mezi nejznámější výstupy patří takzvané koláče, tedy koláčové neboli výsečové grafy. Ty nám říkají, jak si vedly televizní stanice v televizní populaci (share) a kolik lidí z cílové skupiny program sledovalo (rating). Jejich definice můžete nalézt zde.

Pravidelné veřejné výstupy peoplemetrových dat jsou zveřejňovány na následujících místech:
www.ato.cz
www.mediaresearch.cz/produkty-sluzby/mereni-televize/vysledky-mereni-v-cr/
pro-media.peoplemetry.cz

Ukázka výstupu dat z peoplemetrového výzkumu
ATO - MEDIARESEARCH, duben 2013
Ukázka výstupu dat z peoplemetrového výzkumu
ATO - MEDIARESEARCH, duben 2013

Koláč „share“
Tento graf zpravidla vypovídá o tom, kolik lidí z těch, kteří se v daný čas dívali na televizi, sledovalo ten který program.

Graf tedy říká, že v dubnu 2013 se nejvíce lidí (všichni televizní diváci starší 15 let) dívalo na TV Nova (24,53 %),
Prima Family (15,80 %) a ČT1 (15,70 %).

Výsledky lze dále konkretizovat, například určit užší časové období (např. prime time čili hlavní vysílací čas) nebo diváckou skupinu (např. muži 35-50 let). Výsledky pro tato konkrétnější zadání pak mohou vypovídat o rozdílném vkusu různých diváckých skupin.

„Rating“
Jiný pohled na výsledky sledovanosti přináší tzv. rating. Obvykle se udává v procentech nebo v tisících diváků. Říká nám, kolik lidí z cílové skupiny sledovalo konkrétní pořad. Pokud někdo sledoval jen část určitého pořadu (třeba prvních 20 minut), započítává se do tohoto procenta jen částečně - poměrově.

Následující tabulka uvádí příklady ratingu nejsledovanějších seriálů ve třetím dubnovém týdnu. U každé z trojice nejvýznamnějších televizních stanic je zobrazena nejúspěšnější seriálová epizoda.
Z tabulky můžeme vyčíst, že nejsledovanějším seriálem na Nově byla v uvedeném období Ordinace v růžové zahradě 2 s 21,5% ratingem. Tuto epizodu Ordinace sledovala ve třetím dubnovém týdnu pětina dospělých televizních diváků (15+), tedy zhruba 1,9 miliónů Čechů. Nejsledovanějšími seriály na ČT1 a Prima Family byly v tomto týdnu Vyprávěj (ČT1) a Cesty domů (Prima Family). Vyprávěj zaujalo 12 % českých televizních diváků starších 15 let (více než milión lidí), Cesty domů sledovalo 11,5 % (necelý milión českých dospělých diváků).

Odpovídají výsledky realitě?

Odpovídají výsledky realitě?

Aby byl výzkum přesný, musí být panel reprezentativní a dostatečně velký. Velikost panelu je adekvátní k velikosti celé populace. U nás je tento poměr dokonce vyšší, než je u tohoto typu výzkumu ve světě obvyklé. Data navíc procházejí denní kontrolou, takže i když máte jiný divácký vkus a naměřeným výsledkům se divíte, věřte, že výsledky z peoplemetrových domácností skutečně odpovídají tomu, co televizní populace sledovala.

Co je to den peoplemetrů?

Den peoplemetrů připadá na 2. června. Je oslavou spuštění prvního peoplemetrového
projektu v České republice v roce 1997. Do té doby se sledovanost televize zjišťovala
pomocí tzv. deníčkového výzkumu, kdy si vybraní diváci zaznamenávali do papírových
deníčků, na co se v televizi dívali. Zavedením elektronického měření pomocí
peoplemetrů se výzkum zpřesnil a reportování výsledků sledovanosti se výrazně zrychlilo.

Nejznámějším výstupem z dat peoplemetrového měření je koláčový graf, nebo také jednoduše „koláč“.
A proto nejlepším způsobem, jak oslavit den peoplemetrů, je zakousnout se do poctivého koláče.
Upéct ho můžete například podle Standova receptu.

Od prvních peoplemetrů až k dnešku

Od prvních peoplemetrů až k dnešku

Historicky prvním realizátorem jednotného peoplemetrového měření v Česku byla společnost Taylor Nelson AGB Media Facts. Výzkum, jehož výsledkem byla minutová data, probíhal v období 1997 až 2002 na vzorku 660 domácností.

Ve výběrovém řízení na další pětiletý projekt (2002-2007) zvítězila výzkumná agentura Mediaresearch, která navýšila počet domácností zapojených do panelu na 1 333 a začala měřit s přesností na vteřinu. Součástí projektu se stal výzkum životního stylu, spotřebního a mediálního chování (LSS). Později byl doplněn výzkumem životního stylu dětí (LSS děti).

V letech 2007-2012 obhájila pozici realizátora společnost Mediaresearch a navýšila počet měřených domácností na 1 833. Tím se poměr velikosti vzorku vůči velikosti populace ještě zvýšil a předstihl tak řadu jiných panelů v západním světě.

V listopadu 2011 byla podepsána smlouva mezi Asociací televizních organizací a Mediaresearch na realizaci v pořadí již čtvrtého peoplemetrového projektu pro období 2013-2017. Měřený vzorek v současnosti čítá 1 850 domácností. Nově probíhá měření živé i odložené sledovanosti TV vysílání v televizorech i na počítačích v domácnosti. Uživatelé dat mají navíc online přístup k datům téměř v reálném čase.

Přehled nejdůležitějších změn najdete na www.ato.cz/co-je-to-ato/historie/historie-projektu

Recept na poctivé české koláče podle Standy

Recept na poctivé české koláče podle Standy

Suroviny na těsto:
350 g hladké mouky
150 g polohrubé mouky
95 g cukru krupice
5 g vanilkového cukru
30 g droždí
90 g rozpuštěného másla
7 g soli
1 vejce, 175 ml vlažného mléka
1–2 rozšlehaná vejce na pomašlování

Postup na těsto:
Těsto zaděláme takzvaně na omládek: do mísy smícháme polohrubou a hladkou mouku, uděláme v ní důlek, vlijeme do něj 2/3 mléka a rozdrobíme droždí. Ze stran do něj po troškách vmícháváme mouku, dokud nevznikne těstíčko husté asi jako na lívance. Povrch posypeme jemnou vrstvou hladké mouky a necháme v teplém místě asi 30 minut vzejít. Přidáme všechny ostatní suroviny (oba cukry, máslo, sůl a vejce), dolijeme zbylé mléko a vypracujeme těsto. Robot na to při nízkých otáčkách bude potřebovat zhruba 10 minut, v ruce vám to bude trvat o něco déle. Těsto vyndáme a necháme 30 minut vyzrát na válu (pod těsto se nejvíce hodí dřevo, ale ani plastem nic nezkazíte, nevhodný je nerez nebo mramor, protože chladí). Odpočinuté těsto rozdělíme na kousky o váze zhruba 45 g (gramem méně či navíc se netrapte) a stočíme je do kuličky. Ty rozložíme na plechy vyložené pečicím papírem (dostatečně od sebe, už s nimi nebudete hýbat!), přikryjeme je utěrkou nebo potravinářskou fólií a necháme 45 minut kynout. Plochým dnem sklenice nebo závažím vytlačujeme z kuliček koláčky tak, aby nám zůstal asi jen 0,5 cm okraj. Nebojte se hodně zatlačit, dno pod náplní má být tenké (těsto ale nesmíte prorazit úplně). Koláčky pomašlujeme rozšlehaným vejcem a plníme náplněmi. Koláče necháme ještě 10 minut kynout a pečeme v troubě rozehřáté na 160 °C 15 minut.

Drobenka
Suroviny: 80 g polohrubé mouky, 25 g másla, 25 g cukru
Postup: Vše mneme mezi prsty, dokud nevznikne drobenka.

Povidlová náplň
Suroviny: 400 g švestkových povidel, 50 g moučkového cukru, 25 ml tuzemského rumu, špetku mletého badyánu.

Postup: Povidla rozmícháme s ostatními přísadami, dáme do cukrářského sáčku a stříkáme na koláče. Příliš řídká povidla můžete zahustit perníkovými drobky nebo pudinkem.

Tvarohová náplň
Suroviny: 250 g měkkého tvarohu (nejlépe polotučného v kostce), 40 g cukru, 40 g vanilkového cukru, špetka soli, 2 žloutky, 20 g másla

Postup: Tvaroh utřeme s cukrem zastudena, aby byla náplň pěkně hladká, přidáme žloutky a máslo a promícháme. Ale pozor, tvaroh nepřešlehejte, jinak z koláčů vyteče. Přidáme špetku soli, dáme do cukrářského sáčku a stříkáme na koláče. Zdobíme rozinkou.

Standa peče podle kuchařky Romana Vaňka – Poklady klasické české kuchyně

Odkaz na splash

Oslavte se Standou
den peoplemetrů